V průběhu evropského pátečního rána dne 7. února letošního roku 2025 se tak v porovnání s předchozím týdnem spíše mírně zvýšila směnná hodnota české koruny (CZK) vůči jednotné evropské měně euro (EUR) a směnný kurz české koruny (CZK) vůči americkému dolaru (CZK) zůstal oproti minulému týdnu téměř beze změny. Aktuálně se tak česká koruna (CZK) dne 7,2,2025, zhruba v čase 8:30 CET pohybovala vůči jednotné evropské měně euro (EUR) ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě v rozpětí od 25,0695 do 25,1147 CZK za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o – 0,05 % kurzu vůči CZK. Měnový pár amerického dolaru (USD) a české koruny (CZK) se v uvedeném dni a čase obchodoval v rámci forexových operací devizového trhu ve vzájemném směnném kurzu na hodnotách rozpětí od 24,1520 do 24,1880 CZK za USD s dosavadním denním velmi mírným poklesem USD o – 0,01 % kurzu vůči USD.

ČNB začala snižovat úrokové sazby v prosinci 2023 a postupně je snížila ze 7 % na 4 %. Poté v prosinci 2024 cyklus snižování úrokových sazeb pozastavila. Nově dostupné ukazatele z ekonomiky naznačují, že se prozatím nenaplňují krátkodobá pro inflační rizika a vývoj zahraniční poptávky zůstává utlumený. Bankovní rada proto dnes přistoupila k dalšímu opatrnému snížení úrokových sazeb. S tím, jak se míra restrikce měnové politiky postupně uvolňuje, a některá dlouhodobější pro inflační rizika přetrvávají, ale bude bankovní rada k dalšímu případnému uvolnění měnové politiky přistupovat velmi opatrně. Je tedy možné, že měnová politika zůstane mírně restriktivní déle, než očekává základní scénář prognózy. Základní úrokové sazby v reálném vyjádření zůstávají zřetelně kladné, nadále tlumí úvěrovou aktivitu soukromého sektoru, a tudíž tvorbu peněz v ekonomice a následně i dlouhodobou inflaci. Proti tomu ale působí zvýšené financování deficitu vládních institucí, jehož příspěvek k růstu peněžní zásoby se pohybuje nad dlouhodobým průměrem.

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízko inflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank a geopolitické události. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje. Česká ekonomika postupně oživuje, ale pohybuje se pod svým potenciálem. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl HDP ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku v mezi čtvrtletním vyjádření o 0,5 %, meziročně o 1,6 %. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně vysokou úroveň základních úrokových sazeb, uvádí ČNB.