Nejenom v reakci na toto zasedání ČNB o úrokových sazbách, ale i s ohledem na celkový vývoj devizového trhu následně česká koruna (CZK) posílila vůči jednotné evropské měně euro (EUR). Aktuálně v průběhu pátečního evropského rána dne 8.8.2025, zhruba v čase 7:03 CET se tak česká koruna (CZK) v rámci forexových operací devizového trhu pohybovala vůči euru (EUR) ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši rozpětí od 24,4276 do 24,4776 CZK za EUR s dosavadním denním posílením CZK o + 0,04 % kurzu vůči EUR. Ovšem česká koruna v uvedeném dni a čase mírně oslabila vůči americkému dolaru (USD) pod vlivem faktorů globálního devizového trhu a obchodovala se v rozpětí kurzu od 20,9540 do 20,9920 CZK za USD s dosavadním denním posílením USD o + 0,03 % kurzu vůči CZK. Těchto vzájemných směnných kurzů bylo dosaženo za situace,  kdy se globální měnový pár EUR/USD pohyboval ve vzájemném kurzu na hodnotě rozpětí ve výši od 1,1657 do 1,1661 USD za EUR s dosavadním denním poklesem EUR o-0,06 % kurzu vůči USD.

Bankovní rada ČNB vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko setrvačnosti růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Proinflačním rizikem je také možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího výraznějšího oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je také pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Inflační vývoj může naopak přibrzdit silnější kurz koruny. V souladu s těmito revizemi je i vyšší implikovaná trajektorie úrokových sazeb. Ta nově indikuje nejprve jejich mírný pokles a následně opětovný nárůst. Oproti květnové prognóze je tak odhad 3M PRIBOR na konci roku 2026 vyšší o zhruba 0,6 p.b. na 3,5 %. Celkově dnešní zasedání potvrdilo jen velmi malou ochotu bankovní rady jít s úrokovými sazbami dále směrem dolů. 

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi předchozího snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv, zejména cen nemovitostí, a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku, uvedla ČNB po zasedání Bankovní rady dne 7.8.2025.