Finanční trhy v reakci na tuto skutečnost, kdy již nedošlo k dalšímu zvyšování sazeb pak zareagovaly smíšeným způsobem a to například v rámci evropského akciového trhu hlavní akciové indexy eurozóny posílily svůj denní bodový stav. Německý akciový index DAX tak v průběhu evropského pátečního poledne dne 15.12.2023 připsal o + 0,56 % bodů vice, francouzský akciový index CAC zvýšil stav o + 0,78 procent bodů a společný evropský akciový index STOXX 600 zaznamenal růst o + 0,33 % bodů. Ovšem v rámci forexových operací devizového trhu směnná hodnota jednotné evropské měny euro (EUR) vůči americkému dolaru zprvu vzrostla až na dosavadní denní maximum ve výši kurzu 1,1003 USD za EUR, avšak následně již před polednem směnná hodnota oslabila. Tento měnový pár EUR/USD se tak v průběhu pátečního evropského poledne dne 15.12.2023, zhruba v čase 12:20 CET obchodoval ve vzájemném směnném kurzu na hodnotě ve výši 1,096 USD za EUR s dosavadním denním oslabením EUR o – 0,309 % kurzu vůči USD.

Zatímco inflace v posledních měsících klesla, je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti opět dočasně vzroste. Podle nejnovějších projekcí odborníků Eurosystému pro eurozónu se očekává, že inflace bude v průběhu příštího roku postupně klesat, než se v roce 2025 přiblíží 2% cíli Rady guvernérů. Celkově zaměstnanci očekávají, že celková inflace bude v roce 2023 v průměru 5,4 %, 2,7 % v roce 2024, 2,1 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026. Ve srovnání se zářijovými projekcemi zaměstnanců to pro rok 2023 a zejména pro rok 2024 znamená revizi směrem dolů. Základní inflace se dále zmírnila. Domácí cenové tlaky však zůstávají zvýšené, především v důsledku silného růstu jednotkových mzdových nákladů. Zaměstnanci Eurosystému očekávají, že inflace bez energií a potravin bude v roce 2023 v průměru 5,0 %, v roce 2024 2,7 %, v roce 2025 2,3 % a v roce 2026 2,1 %.  Zaměstnanci Eurosystému očekávají, že hospodářský růst zůstane v blízké budoucnosti utlumený. Kromě toho se očekává, že se ekonomika zotaví kvůli rostoucím reálným příjmům – protože lidé těží z klesající inflace a rostoucích mezd – a díky lepší zahraniční poptávce. Zaměstnanci Eurosystému proto vidí zrychlení růstu z průměrných 0,6 % v roce 2023 na 0,8 % v roce 2024 a na 1,5 % v letech 2025 i 2026.

Rada guvernérů je odhodlána zajistit, aby se inflace včas vrátila ke svému 2% střednědobému cíli. Na základě svého aktuálního hodnocení se Rada guvernérů domnívá, že klíčové úrokové sazby ECB jsou na úrovních, které, pokud budou udržovány po dostatečně dlouhou dobu, významně přispějí k tomuto cíli. Budoucí rozhodnutí Rady guvernérů zajistí, že její základní úrokové sazby budou stanoveny na dostatečně restriktivních úrovních tak dlouho, jak to bude nutné. Rada guvernérů bude i nadále při určování vhodné úrovně a doby trvání omezení uplatňovat přístup závislý na datech. Její rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet zejména z jejího hodnocení inflačního výhledu ve světle nových ekonomických a finančních údajů, dynamiky základní inflace a síly transmise měnové politiky. Základním nástrojem pro nastavení měnové politiky jsou klíčové úrokové sazby ECB. Dále pak Rada guvernérů hodlá v první polovině roku 2024 pokračovat v plném reinvestování jistiny ze splatných cenných papírů nakoupených v rámci PEPP (program nouzových nákupů pandemie).  Ve druhé polovině roku má v úmyslu snížit portfolio PEPP o 7,5 miliardy EUR měsíčně v průměru. Rada guvernérů má v úmyslu ukončit reinvestice v rámci PEPP na konci roku 2024.